Udělení Turnerovy ceny 2019 s překvapením

Výsledek letošního ročníku Turner Prize 2019, hlavní britské soutěže současného výtvarného umění, byl vyhlášen dne 3. 12. 2019. Výstava kandidátů se koná letos v Tate Contemporary, v Margate na jihovýchodním pobřeží Kentu. Tato pobočka Tate byla otevřená v roce 2011 a těší se velké návštěvnosti. Soutěž se tak dostala poprvé do relevantního vztahu k osobnosti Turnera – galerie totiž stojí na místě, kde Joseph Mallord William Turner kdysi pobýval a inspiroval se místními pohledy na moře a oblaka.

Poslední léta Turner Prize přestala vyvolávat silné reakce a debaty, ať už kritické nebo obdivné, stala se jakousi samozřejmostí. Navíc letos probíhá v období volební kampaně a probíhajících debat kolem Brexitu a tudíž se zdála pro mnohé Brity ještě méně důležitá, než jindy. Ovšem jenom do momentu vyhlášení výsledku. To totiž přineslo opravdové překvapení. Čtyři kandidáti závěrečného kola ceny – Lawrence Abu Hamdan (1985, Amman, studoval v Londýně, žije v Bejrútu), Helen Cammock (1970, Staffordshire, studovala v Londýně, kde i žije), Oscar Murillo (1986, La Paila, studoval v Londýně, žije na mnoha místech, ale hlavně v Londýně) a Tai Shani (1976, Londýn, žije a pracuje v Londýně) – se totiž dohodli a požádali dopisem porotu, aby je považovala za ‚collective‘ tedy jakési družstvo a rozhodli se, že se chtějí o cenu dělit (před nominací na cenu se tito čtyři kandidáti neznali).

Nominated Artists, Turner 2019, Evening Reception, from left Oscar Murillo, Tai Shani, Helen Cammock, Lawrence Abu Hamdan. Credit Stuart Wilson Getty Images

A tak na jednu stranu zpochybnili smysl soutěže a na druhou stranu dostala cena silně politický náboj, neboť při vyhlašování přenášeném televizí jedna z kandidátek – vítězů přednesla projev, ve kterém vyjasňovala důvod jejich rozhodnutí: „V době současné politické krize v Británii a ve většině světa, kde panují neshody a izolovanost lidí a komunit, cítíme silnou potřebu využít cenu jako příležitost pro společné prohlášení na podporu pospolitosti, rozmanitosti a solidarity v umění stejně jako ve společnosti.“ Porota–, jejímiž členy letos byli Alessio Antoniolli, Director, Gasworks & Triangle Network, Elvira Dyangani Ose, Director of The Showroom Gallery and Lecturer in Visual Cultures at Goldsmiths, Victoria Pomery, Director, Turner Contemporary, Margate and Charlie Porter, writer a předsedal jí nyní Alex Farquharson, Director of Tate Britain–, na jejich žádost reagovala s pochopením a podpořila je slovy: „Cítíme se poctěni, že můžeme podpořit tak silný projev solidarity a spolupráce v těchto rozporuplných časech. Symbolické gesto kandidátů reflektuje politickou a sociální poetiku, kterou na jejich dílech obdivujeme a oceňujeme.“

Turnerova cena (založena byla v roce 1984) se tak dostala tam, kde vždy chtěla a chce být – do centra debaty, i když ne tolik o samotných uměleckých dílech, ale víc o situaci ve společnosti, o roli umění v dnešní době a možnosti zásahu umělců do politiky. Ostatně sociálně politické náměty byly v centru všech vystavených prací na Turnerově ceně v Tate Contemporary.

Výstava probíhající od 28. září 2019 je otevřena už pouze do 12. ledna 2020, vstup je zdarma.