Taus Makhacheva

Moskva, MMOMA, 19. 12. 2017 – 4. 2. 2018

Text Blanka Jiráčková

Jedním z tajemných a přitom velmi zábavných a také napínavých děl na 57. benátském bienále v roce 2017 bylo velkoplošné video Tightrope (Lano) Taus Makhachevy (Taus Machačeva, 1983, Moskva, žije a pracuje v Moskvě a v Machačkale, hlavním městě Dagestánu). V poslední době se stává v některých zemích dobrým zvykem, že své reprezentanty a jejich díla představená na této významé mezinárodní přehlídce, tedy po ukončení Benátského bienále (26. 11. 2017) přenáší k publikování do zemí svého původu, aby je samotné důkladněji a jejich benátskou kolekci představili domácímu publiku. Podobně moskevské MMOMA (Moskovskij muzej sovremennogo iskusstva) od 19. 12. 2017 do 4. 2. 2018 připravilo této umělkyni samostatnou výstavu nazvanou Mrak zachycený za horou (Cloud Caught on a Mountain).

Dá se říci, že všechny práce Taus Makhachevy souvisejí s jejím vztahem k současnému Dagestánu – jsou založeny na příbězích odehrávajících se mezi obyčejnými lidmi, váží se k používání běžných předmětů v této etnografické oblasti, ale také k jejich zvykům, vztahují se k životu v rodině, ovlivněny jsou zdejší majestátní krajinou. Avšak autorka nežije minulostí, současnost a globální poznatky se samozřejmostí zakomponovává do svých děl, dochází tak k mírumilovnému střetu mezi starodávným kulturním dědictvím a reflexí dnešní světové a civilizační reality. Ve svých videích Taus Makhacheva tak vrství různé umělecké, kulturní, sociální i politické struktury. Sama například studovala v Londýně na Goldsmiths College a poté na Royal College of art, účastnila se mnoha významných světových akcí v Evropě i mimo ni.

Výstava zahrnuje videopráce Tightrope, Gamsutl, objekty (Landscape), staré artefakty, které charakterizují dobu sovětské epochy, jako Dagestan, Sport a Gstorgovlya, videa zaměřená na performance s jídlem (Caspian Sea, Crystal Balls and Stomach It).

Tightrope (dá se přeložit také jako Provazochodec) naznačuje nejistou situaci umělce, kdy například jeho dílo zůstává navždy skryto v depozitářích muzeí, často předem sám nemusí odhadnout, jak jeho tvorba bude veřejností přijata a žije tak v nejisté osobní tvořivé atmosféře, nebo jeho postavení může být vážně ovlivněno politickou a společenskou situací… V konkrétním případě tohoto videa Rasul Abakarov, potomek známého rodu provazochodců, má mezi dvěma vrcholky skalních útesů natažené lano, po němž balancuje, aby z jednoho vrcholu přenesl z provizorního depozitáře realistické obrazy na druhou plošinu a vzápětí, aby je touto nejistou cestou opět přemístil zpět. Asi se jedná i o symbolické přemostění rozdílů mezi západním a východním uměním. Přestože autorka má na mysli konkrétní situaci, podobenství o postavení umění ve společnosti je zde nasnadě. Video promítané na panoramatické plátno ukazuje zároveň krásnou regionální krajinu, starodávné řemeslo, nejistotu uměleckého výsledku a je velmi napínavé i vtipné…

Repro nahoře: Taus Makhacheva, Tightrope, 2015, video, 00:58:10, barva, zvuk, Dagestan. Práce byla vytvořena za podpory Cosmoscow, Moskva

Print Friendly, PDF & Email
Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
10    
  
  
    

O bj

Mgr. Blanka Jiráčková (1950) vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, v roce 1978 ukončila studia na FF UK – obory dějiny umění a etnografie, je kurátorkou a kritikem umění. Pracovala v Náprstkově muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ÚLUVu, v Národní galerii v Praze, SČVU, ČFVU. V letech 1990 – 2015 byla šéfredaktorkou čtrnáctideníku výtvarného umění Ateliér.