International Institute for Information Design (IIID)
Text Lukáš Jirsa
Letošní 30. výročí založení české pobočky International Institute for Information Design (IIID) je dobrou příležitostí k ohlédnutí za činností tohoto institutu i proto, že má pokračovatele, který na něj navazuje v náročnější kvalitativní rovině. V zahraničním dění je totiž užitečné sledovat i jeho přímé vazby k naší výtvarné aktivitě.
Peter Simlinger, ředitel IIID předává cenu Institutu Clice Richardsovi. Foto archiv IIID
První kontakt
Do kontaktu s Mezinárodním institutem informačního designu, založeném roku 1985 ve Vídni, přišli Češi až ve svobodném roce 1990 na brněnském Bienále. Jeho ředitel tehdy otevřel možnost zakládání národních poboček, což byla v porevolučním rozletu pro nás lákavá nabídka. Mnozí lidé si tehdy uvědomovali, že praktická vizuální komunikace začala tvořit vedle angličtiny druhý globální jazyk. Neměla však u nás v Akademii věd a ani na univerzitách žádné vědecké pracoviště, které by mohlo být přinejmenším konzultačním místem pro širokou veřejnost. Informačním designem se zabývaly jen umělecké akademie, ale ty neměly dostatečně rozvinutá specializovaná teoretická pracoviště s potřebnými laboratořemi. Akademie věd tehdy připustila, že obor má budoucnost, ale samostatný ústav bude moci získat, až se u nás dostatečně etabluje.
Ředitel IIID Peter Simlinger při jedné ze svých návštěv v učebně vizuální komunikace Muzea umění a designu v Benešově s hostitelkou. Foto Tomáš Fassati
Nabídka IIID, která se neodmítá
Nabídka IIID se proto v té době jevila jako jediné smysluplné řešení k odborné podpoře rozvíjejícího se komunikačního systému. Organizační forma vědecké společnosti žádala symbiózu s nějakou podobně zaměřenou institucí, nejlépe vzdělávacího typu. Shodou okolností tehdy bylo v Benešově u Prahy založeno nové muzeum umění, které se vedle volné tvorby zaměřilo na informační design. Pobočka IIID mu zajistila odbornou podporu v mnoha rovinách – školení pracovníků, poskytování odborných materiálů, výjezdy na semináře, což brzy začalo přinášet první ovoce. Byly zde vydány první české slovníky a učebnice druhé gramotnosti, zaškoleni učitelé základních škol pro zařazení vizuální gramatiky do výuky. Česká veřejnost si začala zvykat, že konzultovat tvorbu nových systémů vizuální komunikace v Benešově je užitečné.
Když se zdejší muzejní akvizice po roce 2010 začaly intenzivně orientovat k průmyslovému designu, byla diskutována otázka dalšího zaměření Institutu. Vznikl nový obecnější koncept kvality nazvaný „inteligentní design“, který byl postaven na úloze jednotlivých typů lidské inteligence při navrhování. Původní zaměření na informační design se stalo součástí širšího záběru. V muzeu byly vyvinuty nové edukační formy, které umožnily prezentovat veřejnosti designové produkty v celé komplexnosti, nejen samotnou estetiku za sklem vitríny. Předvádění sloužila specializovaná výuková laboratoř, která návštěvníky přesvědčila, že vedle subjektivně vnímané krásy mají sbírkové předměty další důležité vlastnosti, jež lze ověřit testováním.
Laboratroř české pobočky IIID prováděla v rámci ČR ojedinělé testy čitelnosti prvků vizuální komunikace. Foto Tomáš Fassati
Formy edukace, které zatím nenabízela žádná jiná muzea designu v republice, zaujaly přirozeně i designérské školy, které sem přijížděly. Když byl vinou místního politického převratu úspěšný rozvoj muzea roku 2017 přerušen, Institut inteligentního designu, fungující v předchozím období jako občanské sdružení, se stal sdružením neformálním, které nejvýstižněji charakterizuje slovní spojení „multioborový think tank“. Kvality inteligentního designu si totiž zasluhují pozornost nejen teoretiků umění, ale také sociologů, psychologů, ergonomů, ekologů, inženýrů ad. specialistů.
Diskuse v Institutu vedly k poznatku, že dnešní tvorba designu je podmíněna jednak prostředím Průmyslu 4.0, který ovlivňuje celou technosféru, ale také na druhé straně téměř neměnitelnými potřebami lidského organismu „vyvinutého“ před tisíci lety pro prostředí zcela odlišné. To je průnik nejaktuálnější problematiky teorie současného designu, na kterou je třeba se více soustředit. Vzhledem k tomu, že u nás bylo krátkozrakým zásahem vlády roku 2007 přerušeno vydávání odborného periodika pro design, rozhodli se lidé komunikující v rámci Institutu inteligentního designu o jakési překlenutí bezpochyby dočasného stavu vydáváním občasníku DESIGN 4.0 – MEZIČAS (https://www.designcabinet.cz/design-40-mezicas).
Značka Institut ID. Archiv IIID
Současně pokračují v podpoře veřejné osvěty i výuky designu průběžnou tvorbou vzdělávacích platforem typu web – facebook – Instagram pod společným pojmenováním Institut inteligentního designu (resp. Inteligentní design):
https://institut-inteligentniho-designu2.webnode.cz/
https://www.instagram.com/inteligentnidesign/
-
- Anglická verze české učebnice globální vizuální komunikace, která je šířená po celém světě. Archiv IIID
-
- Učebnice kognitivní psychologie připravená v bezplatné el. verzi IIID ve Vídni. Archiv IIID.
