Roy Lichtenstein: Multiple Visions

Poznávacím znamením Roye Lichtensteina jsou komiksové postavy a tečky. Tváře romantických žen a energických mužů z populárních komiksů s charakteristicky výrazným rastrováním ho natolik proslavily, že jen stěží si ho veřejnost spojí s jinými díly. Jeho tvorba je však velmi rozmanitá, o čemž dobře svědčí milánská výstava. Kurátor Gianni Mercurio podává návštěvníkům Lichtensteinovu uměleckou produkci od jejích počátků a nevynechal ani jeho málo známé práce jako jsou tapisérie a vlajky.

K vidění je více než sto prací, které vytvářel od padesátých let až do své smrti v roce 1997. I přesto, že se rád nechával inspirovat díly jiných autorů a jeho tvorba se na ovlivnění druhými vlastně zakládá, abstraktní expresionismus a akční živelná malba ho nechaly chladným. Blízký mu byl evropský modernismus, výtvarný svět Paula Kleea, Maxe Ernsta nebo Pabla Picassa. Podobně jako Picasso, který čerpal z afrického umění, Lichtenstein využíval jako předlohu masky a předměty původních obyvatel Ameriky a prvky indiánských kultur mísil s evropským malířstvím. Toto ovlivnění je patrné na vystavených barevných dřevořezech z padesátých a šedesátých let, jako je například Statečný Cherokee nebo Těžší než vzdušný stroj. Vřelý vztah k indiánským motivům u něho přetrval a na konci sedmdesátých let je přetvářel do výrazové formy pop artu a vytvářel tak velké tapisérie.

Roy Lichtenstein. Multiple Visions. MUDEC (Museo delle Culture) 2019. Photo: Carlotta Coppo

Fascinovala ho mechanická reprodukce a grafické techniky. Litografii, lept a dřevořez poznal už během studia a postupně si osvojil také ofset a sítotisk. Zpočátku mu sice připadalo, že se umělecký tisk nemůže vyrovnat malbě, nakonec se ale grafické techniky a reprodukce staly pro jeho tvorbu nepostradatelné a úspěšně používal i několik technik najednou. K rozkládání obrazů do bodových rastrů používal tiskařskou techniku benday dots a kresebné linie realizoval aplikováním pružné černé pásky.

Prohlídka je rozdělena podle jednotlivých témat, se kterými se setkáme v jeho tvorbě. Své místo tu mají kromě komiksových postav krajiny, ženské akty, interiéry, zátiší nebo předměty. Kompozice velkoformátových interiérů a zátiší, kromě nábytku a předmětů, s důvtipem obohatil tím, že na stěny „pověsil“ své vlastní obrazy. Reprodukování zvětšených komiksových tváří, k nimž následně připojil text v bublině, a předmětů denní potřeby, jež patřily k nejoblíbenějším námětům nového směru, který doslova explodoval na začátku šedesátých let, ho zařadilo mezi ikony amerického pop artu. Charakteristické zjednodušení zobrazovaných věcí odráželo určité znecitlivění, které prostupovalo západní konzumní společnost, na kterou se pop art orientoval. Jako příklad za všechny uvádím Hot Dog z roku 1964. Nejedná se však o reprodukci, ale o zobrazení oblíbeného „párku v rohlíku“ na posmaltovaném kovu. Jednoduchá, výstižná výtvarná zkratka je symbolem zobrazeného a hladký, mírně lesklý povrch, přispívá k „reklamní“ dokonalosti produktu. Podlouhlý formát obsahuje jen žlutou a červenou barvu. Lichtenstein zásadně nepoužíval barevné odstíny a proto se v jeho dílech setkáváme u každé barvy jen s jedním barevným tónem. Zdánlivé barevné „tónování“ propůjčuje jeho pracím rastrování, jak je tomu i v případě pozadí u Hot Dogu.

Pod vlivem plochého komiksového obrazu zdůrazňoval ve svých dílech dvojrozměrnost a jako plochý obraz koncipoval i plastiky z bronzu, jež bohatě koloroval. Vytvářel různé abstraktní obličeje a figury, které se mohou jevit jako novodobé totemy. I oblíbený masívní tah štětcem, který se objevuje v jeho grafikách, vyvedl jako plastiku. Vystavena je tu také dívčí Hlava z profilu (kolorovaný patinovaný bronz, 1988), v nadživotní velikosti, která připomíná ženy z komiksů. Dívčí profil, hledící vzhůru, sestává pouze z tenké obrysové linky na jedné straně a hustých kaskádovitě padajících kadeří na protější straně.

Za zmínku stojí  také řešení výstavního prostoru, jež využívá nejen stejné barvy, které používal americký umělec, ale i charakteristické rastrování. Různobarevné velké tečky tu  ovládly stěny i podlahovou krytinu. Závěrečné video poutavě přibližuje Lichtensteinovy tvůrčí postupy a dokládá, že realizace jeho prací nebyla jednoduchá, ale naopak velmi rafinovaná.

Hana Crotti Křenková
MUDEC (Museo delle Culture), Milán, výstava probíhá od 1. 5. do 8. 9. 2019

Titulní obrázek: Roy Lichtenstein: Multiple Visions. MUDEC (Museo delle Culture) 2019.