Picasso 1932 – Love, Fame, Tragedy

Londýn, Tate Modern, 8. 3. – 9. 9. 2018

Čtyřicet pět let po smrti umělce a osmnáct let po otevření galerie, pořádá Tate Modern teprve první sólo výstavu Pabla Picassa (1881 – 1973) – The EY Exhibition: Picasso 1932 – Love, Fame, Tragedy. Středem pozornosti je rok 1932, měsíc po měsíci na výstavě dokumentovaný především obrazy, ale také plastikami, grafikou, fotografiemi a dalším materiálem, kterých je více než stovka. Picassův ‘year of wonders’ je rok naplněný milostnou aférou, slávou a dramatem (jak také říká podtitul výstavy – Love, Fame, Tragedy).

Padesátiletý Picasso dosáhl uznání a materiálního úspěchu, který mu dovolil život v luxusu. Současně ale čelil pochybnostem kritiky, nakolik je vrchol jeho umění záležitost minulosti; byl vystaven otázkám budoucího vývoje a konkurenci s Henri Matissem. Na povrchu žil spořádaným životem s manželkou – elegantní ruskou tanečnicí Olgou Picasso (rozenou Chochlovou) a tehdy jedenáctiletým synem Paulem, ve skutečnosti byl ale, jak je na výstavě víc než zřejmé, plně angažován v milostné aféře s Marie-Thérèse Walter. S nesmírnou rychlostí a výkonností, opravdu jako by byl posedlý, maloval objekt své nové lásky, tělnatou ženskou postavu, většinou sedící v křesle, často v jasných ‚Matissovských‘ barvách. Za všechny tyto nanejvýš senzuální obrazy (i sochy) jmenujme ikonická díla Akt ženy sedící v křesle, Dívka před zrcadlem (z MOMA) a Sen.

Rok 1932 byl také rokem jeho první velké retrospektivy v Paříži, která je v Tate připomenuta malou, ale vynikající skupinkou obrazů, zahrnující mj. portrét ženy Olgy, syna Paula a malířův autoportrét z modrého období, pověšených v Tate tak jako na původní retrospektivě. Tato malá expozice, prudce kontrastující s předcházejícími monotematickými obrazy inspirovanými milenkou, připomíná jednak brilantní portrétní schopnosti malíře, ale také poukazuje na komplexnost jeho života. Erotické obrazy Marie-Thérèse na retrospektivě v roce 1932 ohlásily jeho milostný vztah veřejnosti i rodině.

V závěru výstavy se Picasso odvrací od zářivě barevných obrazů ke kresbě a grafice v černých a šedých odstínech. Objevují se nová, dramatická témata ukřižování, tonutí a záchrany a nakonec věštba válečného nebezpečí.

Výstava Picasso 1932 svezla umělcovy práce z nejrůznějších zdrojů a koutů světa a po mnoha letech umožňuje setkání děl, která často vznikla jenom několik dnů od sebe. Originálním, ‚deníkovým‘ způsobem připomíná nepřekonatelného genia 20. století v přelomovém období jeho života.

Repro nahoře: Installation view of The EY Exhibition: Picasso 1932- Love, Fame, Tragedy with Pablo Picasso’s The Three
Dancers and Woman in the Garden, The Three Dancers, 1925, oil paint on canvas, 215,3 x 142,2 cm, Tate: Purchased with a special Grant-in-Aid and the Florence Fox Bequest with assistance from the Friends of the Tate Gallery and the Contemporary Art Society 1965, Woman in the Garden, 1929-1930, Welded iron painted white, 206 x 117 x 85 cm, Musee national Picasso-Paris

 

 

 

 

Print Friendly, PDF & Email
Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
10    
  
  
    

O Irena Goldscheider

Irena Goldscheider (1950, Praha) studovala v letech 1968-73 na FF UK obory dějiny umění a estetika. Pracovala v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze (1973-81) jako kurátorka v oboru skla a současného umění. Od roku 1981 žije ve Velké Británii, kde pracovala v letech 1981-89 jako asistentka v Dan Klein Gallery v Londýně a kurátorka Dan Klein Glass Collection. Je nezávislou kurátorkou výstav ve spolupráci s Britským muzeem, Britskou radou, Victoria & Albert Museum, Českým centrem v Londýně, Uměleckoprůmyslovým museem v Praze. Spoluzakládala a byla redaktorkou časopisu Grapheion, byla dlouholetou přispěvatelkou časopisu Ateliér.