Paris! – Christo et Jeanne Claude

Text Blanka Jiráčková

Pařížské Centre Pompidou vzdává poctu umělecké manželské dvojici Christovi a Jeanne-Claude výstavou Paris! pořádanou na jeho půdě v Galerii 2 v šestém patře od 1. července do 19. října 2020. Christo zemřel 31. 5. 2020 v New Yorku, avšak ještě naplánoval svou osobitou metodou zabalit Triumfální oblouk na Place de l’Étoile. Bohužel uskutečnění této realizace muselo být kvůli koronaviru z letoška odloženo do příštího roku. První projekt na zabalení této stavby ale od nich pochází už z roku 1962. Christova manželka francouzská umělkyně Jeanne-Claude

Christo, Wrapped Portrait of Jeanne-Claude, 1963. © Christo 1963, Photo © Christian Baur, Basel

(celým jménem Jeanne-Claude Deant de Guillebon) zemřela v roce 2009. Je symbolické, že se oba narodili ve stejný den a rok 13. června 1935. Christo (Vladimirov Javacheff) pochází z Bulharska a měl vztah i k České republice, kde pobýval na přelomu let 1956/57, a odkud emigroval přes Vídeň a Švýcarsko do Paříže, kde se seznámil právě se svou budoucí ženou.

Jak název expozice napovídá, výstava, kterou kurátorsky připravila pro MNAM Sophie Duplaix, se systematicky věnuje speciálně pařížskému období a do Paříže směrovaným projektům této dvojice, která později žila v New Yorku. V roce 1975 oba začínají rozvíjet metodu balení předmětů denní potřeby a architektury pařížského mostu Pont-Neuf. Ideji obalení Pont-Neuf a dokumentaci této myšlenky i její realizaci v letech 1975–1985 je věnována velká část výstavy, která přináší jenom k tomuto samotnému projektu na 300 rozmanitých dokladů a komponent týkajících se tohoto svébytného záměru a podrobný přehled o jeho postupném rozvíjení a proměnách.

Christo, Package (Empaquetage), 1961. © Georges Meguerditchian – Centre Pompidou, MNAM-CCI /Dist. RMN-GP, © Christo

Umělci spolu žili od roku 1958 do 1964 v Paříži, kam během těchto let připravili mnoho monumentálních landartových urbanistických návrhů a uskutečnili i několik realizací (mezi jinými také vytvořením jejich první pařížské intervence – Železné opony v rue Visconti. Tuto úzkou uličku dne 27. června 1962 úplně přehradili barevnými barely, tak, že se jí skutečně nedalo vůbec projít. Souvislost s poměry nesvobodných východních zemí pod kuratelou Sovětského svazu, není třeba zde rozepisovat. V expozici je rue Visconti bohatě zastoupena.).

Pařížské kreace této umělecké dvojice vyvrcholí, pokud se nic dalšího nestane, v příštím roce od 18. září do 3. října, reálně zkonkretizovaným obalením Triumfálního oblouku. Součástí dnešní přehlídky jsou kresby, litografie, fotografie a různé modely, které vždy byly silnou součástí jejich umělecké tvorby a jejichž prodejem si získávali také finance na vlastní uskutečnění uměleckých projekcí. Na výstavě je také promítán film Alberta a Davida Mayslesových z roku 1990 nazvaný Christo v Paříži, jenž dokládá nejen 10 let tvorby plánů spojených s Pont-Neuf, ale také výjimečné porozumění a vzájemné pouto tohoto uměleckého dua.

Repro nahoře: Christo, The Pont Neuf Wrapped, Paris 1975–1985 (Le Pont neuf empaqueté, Paris, 1975–1985. © Christo 1985