Nebezpečné odpoledne/Dangerous Afternoon

Text Blanka Jiráčková

Basel, Kunsthalle, 2. 6. – 27. 8. 2017

Kunsthalle Basel prezentuje od 2. 6. do 27. 8. 2017 práce Yana Xinga (1986, Chongqing, Čína), který se věnuje malbě, sochařství, videu, fotografii, instalacím a performancím a jenž byl v roce 2012 finalistou v soutěži Future Generation Art Prize. Tento mladý umělec žije v Pekingu a v Los Angeles. Studoval klasickou malbu na Sichuan Fine Arts Institute (2009), záhy se však začal zajímat o performanci, v níž uplatňuje nejen estetické cítění, ale i svůj vypravěčský talent. Do Basileje připravil instalaci nazvanou Nebezpečné odpoledne, tedy jakousi výstavu fiktivního umělce a fiktivního kurátora – vložil do ní film, obrazy, fotografie, kamenné bloky žuly a další drobné předměty jako třeba kapesník s vyšitým monogramem ležérně složeným a odloženým na valounu a během ní probíhají živě i na monitorech performance. Yan Xing přemístil některé objekty z prostoru galerie do výstavního celku, jako například svítidlo z kanceláře ředitele Kunsthalle, které rozebral a položil jako nefunkční objekt na zem. Jedná se o umělecký sled jakéhosi historického bádání, jež je protkané autobiografickými prvky a čirou fabulací s reálnými prvky. V instalaci Dangerous Afternoon lze rozpoznat střet mezi tradicí čínského umění a západními dějinami umění. Konceptuálně a minimalisticky pojatá instalace je založená na vymyšleném příběhu, s nímž se diváci seznámí v několikahodinovém filmu, kde ho jeden neznámý muž líčí při večeři. Tento muž požádá jiného muže (avšak můžeme se domnívat, že v tomto případě se jedná o paralelu vztahu mezi umělcem a kurátorem) o jeho ženu na jednu noc. Otázka touhy, morálního dilematu a sexuálního pudu je zde velmi silná. Když si prohlížíme Xingova díla, vidíme například černobílé záběry na detaily saka s ponožkami v ruce, ruku nabízející pomoc při obouvání boty…, jedná se prakticky o čistě pánské náměty, z nichž jemně dýchá jasná homosexuální orientace Xinga, který pak okolní dění sleduje voyeuristickým pohledem. Některé fotografie jsou zahaleny do tak tmavého stínu, že lze jen opravdu těžko rozeznat, co vlastně zobrazují.

V basilejské instalaci Yan Xing na zemi vytvořil nadměrně velký popelník se svítivým bílým pískem a nedopalky cigaret, na zdi nalezneme malou kresbu aktů v duchu Paula Cézanna a pod ní pracovní stůl s výtvarnými potřebami, dále jednoduché žulové bloky, na nichž jsou položeny ostny od dikobrazů, a některé další věci jako třeba díru ve zdi, která tam zbyla po odklizeném obrazu, a pod ní ovšem naopak stále zůstává ochranné zábradlí, jímž běžně kurátoři chrání vzácná díla, či stopy na podlaze a odložené boty, které svědčí o ponižování kurátora, který je ovládán touhou… Yan Xing o tomto projektu říká: “I wanted to make a show about a curator undone by desire.” (Chtěl jsem připravit show o kurátorovi zničeném touhou).