Jiří David – Čínská reportáž na pokračování / Třetí část
Jiří po vašem návratu z Tibetu se nadále blíže seznamujete s prostředím čínské společnosti. Co jste zažil v poslední době zajímavého?
Dnes (28. 4.) jsem jel k řece – Čchao-paj-chi: řeka bílých vln… Řeka je ale dnes spíše taková velká líná, nahnědle zelená stoka, na níž jsou desítky rybářů a oni ty úlovky pak fakt jí. U břehu je spousta naplaveného bordelu a v něm leklé ryby a smrad. Z dálky to však vypadá idylicky jako u Seiny od Georgese Seurata. Všude jsou stromy a zeleň, z které vykukují malé pagody a altány… Je tu léto a teplo jako u nás v červenci! Ve vesnicích, které jsme s Jiřím Strakou projížděli, on na starém poštovním kole z 50. let a já na vypůjčeném za našich cca 60 korun (na odpoledne), jsou také části, kde je mnoho “masážních” salónů pro stovky stavebních dělníků. Ceny jsou levné, služby veškeré, ženy různé… No i kdybych byl promiskuitní a delší čas byl bez sexu, nenašel bych odvahu. Prostituce je tu přísně zakázána, ale myslím, že je to tu v tomto kontextu daleko “pestřejší” než kdekoliv v Evropě. Tak jako tu oficiálně “samozřejmě” neexistuje AIDS. Když jsem se zmínil o nepořádku, který nikdo neuklízí, v některých okrajových čtvrtích jsou naopak velké kontejnery, které vyvážejí jednou týdně, přesto je v jejich okolí značný zápach. Jiří mi říkal, že to je skvělé, neboť tam kde před pár lety bydlel, měli jakési betonové kóje a ty se nevyvážely nikdy, prostě když už byly plné, tak se jednoduše zapálily a po vyhoření se znovu plnily… Některé rodiny tu musí vyžít za pro nás nepředstavitelných 800 juanů na rok, což je na naše peníze asi 2700 korun.
Školné na lepších školách je vysoké, dostat děti na prestižní univerzitu je pro většinu rodin nemožné. Dříve se dával třeba na akademii úplatek asi 700 000 juanů (převedeno na naši měnu 3x víc), dnešní praktika je taková, že bohatá rodina nakupuje obrazy od pedagoga, k němuž chce jejich dítě jít studovat. Málokdo si to může dovolit, tak všichni rodiče šetří, mají více zaměstnání, nemohou si ale pak dovolit ai zde placenou zdravotní péči; přesto posílají pak děti studovat do Německa, Británie a ti více bohatí do USA. Rodiče doufají, že se děti uplatní mimo Čínu. Většinou se však vrací zpět, ale dělají jinou práci. Stavební boom je zde obrovský. Ale zase na byt v paneláku se musí šetřit třeba celý život ve prospěch vlastních dětí s nadějí, že se budou mít lépe. Život v Česku je v tomto kontextu úžasná oáza. Jdu spát, je jedna hodina v noci a ráno do práce (úsměv).
Jsem tu docela dobře koncentrován a jsem s prací spokojen. Zítra mne čeká prezentace filmu, který pro Benátky, Moskvu a Mnichov dělal Martin Dostál a zde ho opatřili čínskými titulky. Poté budu mít přednášku pro pozvané kritiky, kurátory, umělce… Jsem zvědav na reakce. Moderovat bude ten významný básník, jenž žije v domě od Ai Wei Weie, jak už jsem se o něm zmiňoval. Překlad zajišťuje Jiří Straka.
P.S. Také jsem dostal na jedné vernisáži dárek, dva ořechy – tyto věci jsou zde velmi ceněny. Musí být velikostí, tvarem velmi podobné, je důležité, aby byly používané, tedy když je člověk drží v dlani a přehazuje si je a pak když po letech ztmavnou, pak takové ořechy zde můžou stát na české koruny až 200 tisíc i víc!! Ano, je to zvláštní paradox, když lidé tu žijí za 3000 korun na rok. Na ulicích, v různých zákoutích tu však není vidět jediný žebrák či bezdomovec. Pravděpodobně se o to postarají úřady a police. Mimochodem cizinci, kteří nejsou ubytováni v hotelu, se musí do dvou dnů přihlásit na policii. Jsou tu za to velké pokuty. Já jsem se šel přihlásit až po čtyřech dnech a policajtky v černých uniformách byly hodně nepříjemné, doslova ostré, naštěstí jsem dostal jen velkou výstrahu.
Posílám malou upoutávku, i když zdejší FCB/wechat udělal už své, na promítání mého filmu, jak jsem psal.
Určitě si přečtěte:
O bj
Poslední články
- Smutné loučení – Jiří Šetlík (2. 4. 1929 – 28. 1. 2023) 29. ledna 2023
- Petice za zachování a opravu kulturní památky železničního mostu pod Vyšehradem 21. prosince 2022
- John Cage was born 100 years ago 7. září 2022
- SOCHAŘI ZNÁMÍ – NEZNÁMÍ 19. května 2022
- Za Medou Mládkovou 4. května 2022
Starší články
- leden 2023
- prosinec 2022
- září 2022
- květen 2022
- únor 2022
- říjen 2021
- září 2021
- srpen 2021
- červenec 2021
- červen 2021
- květen 2021
- duben 2021
- březen 2021
- únor 2021
- leden 2021
- prosinec 2020
- listopad 2020
- říjen 2020
- září 2020
- srpen 2020
- červenec 2020
- červen 2020
- květen 2020
- duben 2020
- březen 2020
- únor 2020
- leden 2020
- prosinec 2019
- listopad 2019
- říjen 2019
- září 2019
- srpen 2019
- červenec 2019
- červen 2019
- květen 2019
- duben 2019
- březen 2019
- únor 2019
- leden 2019
- prosinec 2018
- listopad 2018
- říjen 2018
- září 2018
- srpen 2018
- červenec 2018
- červen 2018
- květen 2018
- duben 2018
- březen 2018
- únor 2018
- leden 2018
- prosinec 2017
- listopad 2017
- říjen 2017
- září 2017
- srpen 2017
- červenec 2017
- červen 2017
- květen 2017