International Institute for Informations Design po 30 letech končí

Text Tomáš Fassati

International Institute for Informations Design (IIID) byla instituce, která příliš nepoutala pozornost grafických designérů, neboť se nezabývala současnými trendy a ani slavnými hvězdami. O to však byla užitečnější. Sloužila vzdělávání grafických designérů a to zejména v rovině teorie a psychologie komunikace. Pořádala letní univerzity, diskusní sympozia, vydávala informační bulletin, podporovala distribuci učebních textů a podílela se na vydávání časopisu o grafickém designu, který byl zaměřen na otázky funkčnosti – Informations Design Journal (k nahlédnutí např. v knihovně pražské VŠUP). Praktickou globální vizuální komunikaci tvoří soubory grafických figur, symbolů a znaků, případně složených značek, které se používají jak v běžném každodenním styku, tak tvoří součást sdělování většiny oborů lidské činnosti od silniční dopravy, přes značení kvalit potravin nebo životního prostředí, obalů zboží, ovladačů přístrojů až k vysoce specializovaným prvkům užívaným pouze odborníky. Ve školách se tato komunikace učí jen útržkovitě jako součást některých oborů, např. matematiky. Proto lidé neznají obecná gramatická pravidla, která komunikaci usnadňují a zkvalitňují, mj. ve vztahu k užití signálních barev a tvarů tabulek, charakterizovaných jako mezinárodní komunikační kódy.

Institut založil v polovině 80. let 20. století Rakušan Peter Simlinger, který pak 30 let vykonával funkci provozního ředitele. Ve vedení institutu a mezi jeho členy byly pedagogické osobnosti vyučující informační design na akademiích a univerzitách celého světa. V mnoha zemích měl Institut národní pobočky, česká vznikla po sametové revoluci. U jejího zrodu stál např. „grafik pražského metra“ Jiří Rathouský, který se rád často vyjadřoval ke kvalitě veřejných realizací svého oboru. Z teoretiků komunikace to pak byl prof. Ján Šmok, podle něhož český institut definoval jednu velmi funkční metodu testování srozumitelnosti grafického sdělení. Česká pobočka IIID se více než jiné zabývala obecnou gramatikou vizuální komunikace, stála za mnoha originálními výzkumy a společně s Muzeem umění a designu v Benešově pak byla vydavatelem prvních českých učebnic globální vizuální komunikace a také mezinárodních slovníků informačních symbolů. Její anglickou mutaci považovala za tak kvalitní, že ji doporučovala a šířila po celém světě. Ústředí IIID sídlící ve Vídni intenzivně odborně podporovalo rozvoj české pobočky, proto např. mohla vzniknout koncem 90. let v Benešově také výuková a testovací laboratoř vizuální komunikace. V průběhu zásahů politiků do činnosti benešovského Muzea umění a designu počátkem roku 2017 byla tato laboratoř zlikvidována a současně zanikla i česká pobočka IIID.

International Institute for Information Design se svými pobočkami sehrál významnou roli při celosvětovém šíření druhé gramotnosti – praktické globální vizuální komunikace – která je v dnešní době významným mezinárodně srozumitelným jazykem, jehož základy se však zatím vyučují jen na některých školách v nejvyspělejších zemích.

Repro nahoře: z výukové a testovací laboratoři III D v Muzeu umění a designu v Benešově. Foto archiv Tomáš Fassati

Print Friendly, PDF & Email

Tomáš Fassati

Tomáš Fassati (1952) se zabývá ergonomií s důrazem na vizuální komunikaci zejména ve vztahu k architektuře a designu. Studoval teorii vizuální komunikace na pražské FAMU, psychologii a základy společenských věd na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V 80. letech založil a vedl galerii fotografie a grafického designu v Banské Bystrici. V roce 1990 založil a 27 let vedl Muzeum umění a designu v Benešově u Prahy. Zde formoval vedle sbírky volného umění rozsáhlou akvizici designu. Za odborné podpory International Institute for Information design tam fungovala výzkumná a vzdělávací laboratoř vizuální komunikace a ergonomie. Odborná úroveň práce ústavu vedla k Fassatiho pedagogickému působení na Slezské univerzitě Opava, později na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, Filosofické fakultě UK, UJEP v Ústí nad Labem a nejnověji na Fakultě architektury ČVUT. Působí v organizačním výboru Mezinárodního bienále grafického designu Brno, České akademii designu (Ceny Czech Grand Design), v systému kvalitativního hodnocení českých vysokých uměleckých škol (RUV) nebo v předsednictvu vědeckých sdružení (Ergonomická společnost, Institut inteligentního designu) a předsednictvu výběrového profesního sdružení Rada galerií ČR. Je autorem i editorem řady odborných publikací včetně periodik a učebních textů. Jeho práce se zaměřují na neformální využití umění pro podporu osobnostního rozvoje člověka a v konceptu „inteligentní design a architektura“ na komplexní podporu vyvážených kvalit užité tvorby, které jsou výsledkem všech devíti typů lidské inteligence.

Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
  • 2
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Tomáš Fassati

Tomáš Fassati (1952) se zabývá ergonomií s důrazem na vizuální komunikaci zejména ve vztahu k architektuře a designu. Studoval teorii vizuální komunikace na pražské FAMU, psychologii a základy společenských věd na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V 80. letech založil a vedl galerii fotografie a grafického designu v Banské Bystrici. V roce 1990 založil a 27 let vedl Muzeum umění a designu v Benešově u Prahy. Zde formoval vedle sbírky volného umění rozsáhlou akvizici designu. Za odborné podpory International Institute for Information design tam fungovala výzkumná a vzdělávací laboratoř vizuální komunikace a ergonomie. Odborná úroveň práce ústavu vedla k Fassatiho pedagogickému působení na Slezské univerzitě Opava, později na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, Filosofické fakultě UK, UJEP v Ústí nad Labem a nejnověji na Fakultě architektury ČVUT. Působí v organizačním výboru Mezinárodního bienále grafického designu Brno, České akademii designu (Ceny Czech Grand Design), v systému kvalitativního hodnocení českých vysokých uměleckých škol (RUV) nebo v předsednictvu vědeckých sdružení (Ergonomická společnost, Institut inteligentního designu) a předsednictvu výběrového profesního sdružení Rada galerií ČR. Je autorem i editorem řady odborných publikací včetně periodik a učebních textů. Jeho práce se zaměřují na neformální využití umění pro podporu osobnostního rozvoje člověka a v konceptu „inteligentní design a architektura“ na komplexní podporu vyvážených kvalit užité tvorby, které jsou výsledkem všech devíti typů lidské inteligence.