Fahrelnissa Zeid

Pětimetrové abstraktní plátno pojmenované My Hell vytvořila turecká malířka Fahrelnissa Zeid (1901–1991) v roce 1951 a v Británii ho poprvé vystavila už čtyři roky po jeho vzniku. Od té doby ale nebylo v Anglii k vidění a Tate Modern ho nyní prezentuje v rámci expozice věnované této autorce. Zeid prošla školením nejen v Istanbulu ale také v Paříži, kde se v poválečném období stala významnou postavou École de Paris. V abstraktních a mnohdy monumentálních malbách vytvořila osobitou syntézu, v níž se prolínají byzantské, arabské a perské vlivy společně s těmi evropskými. Umělkyně se proslavila jako jedna z osobitých postav turecké avantgardy a v 50. letech se pohybovala zejména mezi Londýnem a Paříží, přičemž se postupně dokázala prosadit i na mezinárodní scéně. Navíc se nevěnovala pouze abstraktní malbě, začala experimentovat také se záznamy na kuřecí a krůtí kosti, které později zapracovávala do polyesterových plátů připomínajících vitrážové okenní malby, vytvářela koláže nebo plastiky. V posledních letech se Zeid trochu nečekaně vrátila k figurativnímu malířství a výstava probíhající od 13. 6. do 8. 10. prezentuje řadu děl i osobní korespondence z jejího soukromého archivu, mimo jiné umožňuje rovněž nahlédnout nejen na její uměleckou trajektorii, sekundárně totiž připomíná i její roli matky a princezny. Projekt současně dokumentuje život malířky strávený ve velkých městech – v Istanbulu, Paříži, Berlíně, Londýně, New Yorku nebo v Ammánu, umělecké úspěchy či osobní tragedie, stejně jako její balancování mezi potřebou naplnit své umělecké ambice a na druhé straně dostát povinnostem spojeným s úlohou matky, členky královské irácké rodiny a manželky diplomata. Zmíněná velkoformátová malba zapůjčená z majetku istanbulského Museum of Modern Art dominuje expozici a pomyslně symbolizuje rovnováhu mezi řádem a chaosem. Zeid v kompozici vsadila na jednoduché geometrické prvky i sytou barevnost, aby odkázala na vlivy islámského umění i architektury, jež se prolnuly s jejími zkušenostmi získanými během školení v poválečné Evropě přinášejícím ve své době aktuální teoretické i praktické poznatky o tehdejším vývoji abstrakce.

LU