Evropská cena pro českého umělce Otu Prouzu

Text Ivana Brádková

Jednomu z nejvyšších ocenění se na sklonku července tohoto roku dostalo českému tvůrci Otu Prouzovi v německém Das Museum der Phantasie (aka Buchheim-Museum) v Bernried am Starnberger See. Obsadil druhé místo v prestižní soutěži o evropskou cenu umění Euward, kterou vyhlašuje německé Augustinum Stifftung sídlící v Muzeu moderního umění a fantazie nedaleko Mnichova. Mezi 170 přihlášenými autory z oblasti spontánního výtvarného projevu art brut se poprvé v historii této významné události objevil i český autor, jehož tvorba se tak po právu zařadila mezi evropskou špičku umělců tvořících i přes jejich psychické hendikepy, které je mnohdy odsuzují k nezájmu či odmítání části společnosti. Přesto jejich umění bylo, je a bude výjimečnou podívanou a inspirací nejen pro výtvarně vzdělané autory anebo teoretiky umění, ale i pro širokou veřejnost. Z přihlášek podaných z celé Evropy si porota renomovaných odborníků vybrala tři nominanty na hlavní cenu, kterou získal Michael Golz, třetí místo obsadil Clemens Wild.

Ota Prouza se narodil roku 1959 a od osmi let žije v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Brtníkách, na severu Čech. Nemá žádné

Ota Prouza přebírá cenu za 2. místo v evropské soutěži Euward. Foto abcd, Praha

odborné vzdělání a i jeho schopnost psát a číst je velmi omezena. Schraňuje tajné sešity, které mu slouží jako osobní deník a „relikviář“ v jednom. V kontejnerech s odpadem vyhledává odložené obrázkové časopisy, jimiž je naprosto fascinován. Pátrá v nich po fotografiích přibližujících mraveniště velkoměst z celého světa. Vybrané pohledy na spleti silnic, ulic a domů vystřihuje a vlepuje do sešitu, kterým poté listuje jako navigačním systémem, aby prozkoumával strukturu reálného životního prostoru. Právě okamžik pohybu natrvalo zastaveného ve vteřině, kdy byl pořízen fotografický záběr, a koncentrace nejtypičtějších podob civilizace se pro Otu Prouzu stávají určujícím impulzem ke vzniku kresby. Svou touhu zmapovat neznámé končiny uspokojuje kreslením cest a dopravních prostředků na papírech slepovaných do pásů dlouhých někdy až 12 metrů. Na nich sleduje mumraj svých privátních megalopolí, zobrazených vždy z ptačí perspektivy. Nákladní auta a tramvaje se zaplétají do sebe, jako by tančily, a mrakodrapy se nad nimi vypínají jako nebetyčné tmavé komíny. Uhrančivost Prouzových měst spočívá nejen v jejich grafické struktuře, ale i ve výtvarném zpracování.

Ota Prouza si cenu osobně převzal i díky podpoře Českého centra v Mnichově a především díky spolku ABCD, jehož posláním je mimo jiné objevování nových autorů art brut a jejich podpora.
Díla všech finalistů letošního ročníku soutěže Euward7 jsou k vidění do 9. září v Museum der Phantasie (aka Buchheim-Museum) v Bernriedu na břehu jezera Starnberger.