Deutsche Börse Photography Foundation Prize 2017
Ve frankfurtském MMK Museum für Moderne Kunst se od 29. 6. do 17. 9. podruhé představují finalisté Deutsche Börse Photography Foundation Prize. Jde o cenu, která je každoročně udělována umělci, který v předchozích letech výrazně zapůsobil na poli fotografie formou výstavy nebo publikace. Záměrem projektu je přitáhnout pozornost k novátorským tendencím objevujícím se v rámci tohoto média a představit autory, kteří svými pracemi formují současnou mezinárodní fotografickou scénu. Letošní finalisty spojují témata jako pravda kontra fikce, jisté a nejisté, rozdíl mezi ideálním a skutečným nebo vztah mezi tím pozorovat a být pozorován. Jsou jimi Dana Lixenberg, jíž už byla v květnu jubilejní dvacátá cena spolu s částkou 30 000 £ na ceremoniálu v londýnské Photographer´s Gallery udělena, dále Sophie Calle, Awoiska van der Molen a dvojice umělců Taiyo Onorato a Nico Krebs. Vítězka Dana Lixenberg (1964, Amsterdam) byla vybrána za svou knihu Imperial Courts (2015). Stejnojmenná časosběrná série fotografií vznikala od roku 1993 a mapovala oblast sociálního bydlení v Los Angeles a proměny tamější afroamerické komunity v průběhu 22 let.
Známá francouzská umělkyně Sophie Calle (1953, Paříž) byla nominována za publikaci My All (2016), v níž svoji dosavadní tvorbu prezentovala jako soubor pohlednic. V MMK vystavuje zatím poslední práci nazvanou My mother, my cat, my father, in that order (Moje matka, moje kočka, můj otec, v tomto pořadí), soubor fotografií objektů, jež autorka identifikuje se svými blízkými, postavený vedle osobních textových panelů.

Sophie Calle, My mother, my cat, my father, in that order, 2012. Courtesy of the artist and Galerie Perrotin. © VG Bild – Kunst, Bonn 2017
Awoiska van der Molen (1972, Groningen) si nominaci vysloužila za loňskou výstavu nazvanou Blanco v amsterdamském Foam Fotografie Museum, kde představila tiché a neokázalé černobílé snímky hlásící se k obnovení žánru krajinářské fotografie, jež pořídila na cestách po Japonsku, Norsku nebo Krétě.
A konečně dvojice fotografů Taiyo Onorato a Nico Krebs (oba 1979, Švýcarsko) se prosadila loni expozicí EURASIA, která se konala ve Fotomuseum ve Winterthuru. Také Onorato a Krebs čerpají ze svých cestovatelských zážitků, které nastřádali na trase Ukrajina-Gruzie-Mongolsko, hravě využívají ikonografie road tripu a pomocí svých snímků znovu utvářejí zážitky z míst procházejících přechodem od starověkých tradic, přes postkomunistické struktury až k nové „nezávislé“ identitě dílem pomocí paměti, dílem pomocí imaginace.
KB
Určitě si přečtěte:
11
O kb
Poslední články
- Smutné loučení – Jiří Šetlík (2. 4. 1929 – 28. 1. 2023) 29. ledna 2023
- Petice za zachování a opravu kulturní památky železničního mostu pod Vyšehradem 21. prosince 2022
- John Cage was born 100 years ago 7. září 2022
- SOCHAŘI ZNÁMÍ – NEZNÁMÍ 19. května 2022
- Za Medou Mládkovou 4. května 2022
Starší články
- leden 2023
- prosinec 2022
- září 2022
- květen 2022
- únor 2022
- říjen 2021
- září 2021
- srpen 2021
- červenec 2021
- červen 2021
- květen 2021
- duben 2021
- březen 2021
- únor 2021
- leden 2021
- prosinec 2020
- listopad 2020
- říjen 2020
- září 2020
- srpen 2020
- červenec 2020
- červen 2020
- květen 2020
- duben 2020
- březen 2020
- únor 2020
- leden 2020
- prosinec 2019
- listopad 2019
- říjen 2019
- září 2019
- srpen 2019
- červenec 2019
- červen 2019
- květen 2019
- duben 2019
- březen 2019
- únor 2019
- leden 2019
- prosinec 2018
- listopad 2018
- říjen 2018
- září 2018
- srpen 2018
- červenec 2018
- červen 2018
- květen 2018
- duben 2018
- březen 2018
- únor 2018
- leden 2018
- prosinec 2017
- listopad 2017
- říjen 2017
- září 2017
- srpen 2017
- červenec 2017
- červen 2017
- květen 2017