Cady Noland

Výstava konceptuální sochařky a autorky instalací Cady Noland, která je ve frankfurtském Museum für moderne Kunst otevřena od 27. 10. 2018 do 31. 3. 2019, rozhodně patří mezi události zimní sezóny, a to jak se zřetelem k tvorbě, tak i vzhledem k osobnosti této svérázné umělkyně samotné.

Cady Noland, Cart Full of Action, 1986 / Collection Art Gallery of Ontario, Toronto / Gift of Vivian and David Campbell, 1999
Installation view MUSEUM MMK FÜR MODERNE KUNST, Photo: Axel Schneider

 

Cady Noland (nar. 1956) pochází z Washingtonu, tedy z místa, kde americké ideály přímo vyvěrají ze země. Přesto od počátku staví svou tvorbu na tom, že ona sama naplňování těchto hodnot vnímá jako problematické. V jejích instalacích se opakovaně objevují ty nejklasičtější symboly: americká vlajka, kovbojské sedlo nebo zbraně, ovšem Noland s nimi zachází tak, aby jasně ukázala, že americký sen, mýtus, který v jejích očích charakterizuje bezskrupulózní oslava násilí, radikální individualismus a všudypřítomný konzum, se změnil spíš v noční můru. Demytizace ve smyslu otevřeného odmítnutí naznačené stereotypy akceptovat a také podrobné zkoumání násilí, jeho podob a mechanismů, to jsou hlavní témata, která z tvorby Cady Noland opakovaně vystupují. Noland poukazuje na to, že násilí jako takové se neprojevuje jen jako společenská akce, ale že může být a je záměrně ukrýváno do objektů, které člověk míjí při svých každodenních cestách, je už obsaženo v materiálech, z nichž jsou vyráběny, v jejich tvarech, v lesklém chladném povrchu. V jejích instalacích se často objevují kovové zábrany nebo ploty, které slouží zároveň jako symboly pro fyzické vyloučení, nebo protézy, slepecké hole či sběrače odpadků, které jako by skýtaly jedinou možnost podílet se na společenském dění pro ty, kteří nejsou s to výkonově nastavenému systému stačit. Zvláštním tématem je ještě svět prominentů a celebrit, které sice obklopuje gloriola úspěchu a pozlátko luxusu, jsou ale zároveň nevybíravě tlačeni se na systému podílet způsobem, který je přetváří v nesvobodné objekty. Analýze americké společnosti ostatně věnovala Cady Noland i esej Towards a Metalanguage of Evil z roku 1987.

Cady Noland, Stockade, 1987/1988,Collection Art Gallery of Ontario,
Toronto (CA); Gift of Vivian und David Campbell, 1999
Installation view MUSEUM MMK FÜR MODERNE KUNST, Photo: Axel Schneider

Umělkyně si už léta udržuje kritický odstup také od trhu s uměním a na zavedené praktiky přistupovat nehodlá. Opakovaně odmítla přeprodat svoje díla obchodníkům, po skončení výstavy v jedné z newyorských galerií trvala na tom, aby byla její instalace rozebrána a její součásti vyhozeny v různých částech města, rozhovory nedává, nenechává se fotit. Když se jeden ze sběratelů bez konzultace s autorkou rozhodl nechat zrestaurovat část její instalace Log Cabin, skončila celá záležitost u soudu. Pro své postoje, které jsou navzdory mlčení jasné a zřetelné, je Cady Noland obdivovaná i zatracovaná. Její výstava ve frankfurtském Museum für Moderne Kunst je každopádně zjevením, které by bylo škoda si nechat ujít.

On the left: Cady Noland, Untitled, 1997/1998, Loan from the artist (US)
In the middle: Cady Noland,Tower of Terror, 1993, Glenstone Museum, Potomac, Maryland (US) On the right: Cady Noland,Truck Rack Blank, 1991, Museum Ludwig, Cologne (D)
Donation to the Art Foundation at the Museum Ludwig from Gaby and Wilhelm Schürmann 2009 Installation view MUSEUM MMK FÜR MODERNE KUNST, Photo: David Griffin

 

Úvodní foto:

Cady Noland, Model With Entropy, 1984, (C) Cady Noland

Installation view MUSEUM MMK FÜR MODERNE KUNST, Photo: Axel Schneider

Print Friendly, PDF & Email

kb

Kateřina Balarinová (1979) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Vedle výkonu právnického povolání působila také jako externí redaktorka časopisu Ateliér a moderátorka v Českém rozhlasu.

Poslední příspěvky od kb (Všechny příspěvky >>>)

Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
  • 9
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

O kb

Kateřina Balarinová (1979) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Vedle výkonu právnického povolání působila také jako externí redaktorka časopisu Ateliér a moderátorka v Českém rozhlasu.