Audio Arts v Tate

Britský umělec William Furlong založil v roce 1972 „zvukový časopis“ Audio Arts, který se stal důležitým a pravděpodobně nejrozsáhlejším archivem nahrávek soustřeďujících rozhovory s umělci, kurátory a dalšími významnými osobnostmi spojenými se světem umění. Furlong sám se kromě průzkumů nových konceptů sochařství zabýval právě možnostmi využití zvuku v umění, což ho pravděpodobně také motivovalo k tomu, aby společně s Barry Bakerem založil o rok později společnost Furlong a Barry Barker Audio Arts, jež se zabývala pořizováním a shromažďováním audio záznamů na kompaktní kazety. Ty vynalezla nizozemská firma Philips v roce 1962 jako novou technologii umožňující uchovávat zvuk. Nahrávky byly Furlongem pořizovány nezprostředkovaně, takže projev jednotlivých osobností byl obyčejně velmi spontánní a nekonvenční, přičemž časopis byl vytvořen tak, aby zahrnoval nejen rozhovory s umělci i kurátory, ale soustředil se rovněž na komentáře umělců k jednotlivým dílům, dokumentoval významné mezinárodní akce, mapoval spolupráci autorů, snažil se zachytit zvuková představení i jiné formy audio umění. Vycházel nepřetržitě 33 let, a proto se nesporně dá označit za nejkomplexnější a koherentně zaměřenou sbírku původně distribuovanou v podobě audiokazet, jejíž součástí jsou ve skutečnosti různé formy záznamů s více než 900 důležitými osobnostmi jako jsou Andy Warhol, Joseph Beuys, Marina Abramovic, Tracey Emin a řada dalších. Rozsáhlé materiály Audio Arts získala už v roce 2004 pro svůj archiv britská Tate, jež postupně rozmanité, nejen audio materiály digitalizuje a bezplatně on-line zpřístupňuje všem zájemcům, a to také díky podpoře Nadace Rootstein Hopkins (RHF) a za spolupráce s Billem Furlongem. Digitalizované přednášky, rozhovory, komentáře a vlastní zvukové práce stejně jako části korespondence, katalogů nebo fotografií je možné procházet na stránkách Tate na adrese: http://www.tate.org.uk/audio-arts. Instituce doposud z nashromážděných materiálů několikrát připravila výstavy, konference a různé přednášky.