Aubrey Beardsley

Londýn, Tate Britain, 4. 3. – 25. 5. 2020

Text Irena Goldscheider

Aubrey Beardsley (1872–1898) se přes svůj velmi krátký život (od dětství trpěl tuberkulózou) a pouze sedmiletou uměleckou kariéru zapsal nesmazatelně do dějin umění a kulturní historie vůbec. Tate Britain představuje tohoto ‚enfants terrible‘ z konce viktoriánského období zhruba 200 exponáty; z velké části jsou to originální černobílé tušové kresby, dále knihy, časopisy a plakáty.

Frederick Evans (1853-1943), Portrait of Aubrey Beardsley, 1893, Photo-etching and platinum print on paper, 115 x 165 mm.
Wilson Centre for Photography

Aubrey Beardsley, Self Portrait, 1892, Ink on paper. British Museum

Na příkladech japonských dřevorytů a dílech Gustava Moreau, Edwarda Burne-Jonese a Toulouse Lautreca výstava upozorňuje na jeho inspirační zdroje. Náměty, kterými se zabýval jako ilustrátor, vycházely také z řecké mytologie, středověké literatury a Wagnerových oper.

Beardsley se svým zevnějškem, životním stylem a tvorbou hlásil k estetismu, anglické obdobě francouzského symbolismu a dekadence. Rané ilustrace ke kontroverzní hře Salomé Oscara Wilde z roku 1893 již jasně ukazují jeho typický, výrazný grafický styl. K němu patřila mimo jiné silná tvarová stylizace, kontrasty ohromně propracovaného detailu s prázdnými černými a bílými plochami a uvolněná linie – křivka tak typická pro vznikající secesní styl. To, že se odvážil spolupracovat s Wildem na hře Salomé – pro mnohé současníky téma zvrácené a příliš erotické – dokumentuje příklon ilustrátora k subversivnímu, dekadentnímu stylu doby. Tento provokativní, protiměšťanský postoj dál utvrzoval svou činností spoluzakladatele a uměleckého vedoucího čtvrtletníku literární revue The Yellow Book a svými příspěvky do časopisu The Savoy. Mezi jeho pozdní práce patří detailní, rokokem inspirované ornamentální ilustrace pro publikaci The Rape of the Lock od Alexandra Popa a s řeckými vázami spojené erotické – sexuálně explicitní (jak říká výstava) – kresby Lysistrata.

Celý jeden sál v závěru výstavy je věnovaný Beardsleymu jako námětu obrazů jeho přátel a portrétů dalších osobností z jeho společenského okruhu, čímž výstava ještě více zasazuje Beardsleyho do dobového kontextu a potvrzuje jeho popularitu a roli v určitých kruzích.

V 60. letech v době znovuobjevení secese se Beardsleyho styl stal zdrojem pop kultury, jak na výstavě dokumentují obaly desek hudebních skupin a další exponáty. Některé aspekty Beardsleyho osobnosti, konkrétně jeho nevyjasněná sexuální orientace, jsou v obecné rovině jedním z nejžhavějších společenských témat dneška.

Beardsley měl úzký vztah s Francií, byl silně ovlivněn francouzskou literaturou, měl tam mnohé přátele a nakonec na jihu Francie zemřel a je pochován v Mentonu. Musée d’Orsay je spolupořadatelem výstavy, která v Paříži se uskuteční od 16. 6. do 13. 9. 2020.

Repro nahoře: Aubrey Beardsley (1872–1898), Illustrations for Oscar Wilde’s Salome, 1893, The Black Cape, Line block print on paper, Stephen Calloway, Photo © Tate

Print Friendly, PDF & Email
Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
     
  
  
    

O Irena Goldscheider

Irena Goldscheider (1950, Praha) studovala v letech 1968-73 na FF UK obory dějiny umění a estetika. Pracovala v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze (1973-81) jako kurátorka v oboru skla a současného umění. Od roku 1981 žije ve Velké Británii, kde pracovala v letech 1981-89 jako asistentka v Dan Klein Gallery v Londýně a kurátorka Dan Klein Glass Collection. Je nezávislou kurátorkou výstav ve spolupráci s Britským muzeem, Britskou radou, Victoria & Albert Museum, Českým centrem v Londýně, Uměleckoprůmyslovým museem v Praze. Spoluzakládala a byla redaktorkou časopisu Grapheion, byla dlouholetou přispěvatelkou časopisu Ateliér.