All too Human. Bacon, Freud and a Century of Painting Life – Století britské malby

All too Human. Bacon, Freud and a Century of Painting Life – Století britské malby

London, Tate Britain, 20. 2. – 27. 8. 2018

Text Irena Goldscheider

Název právě probíhající výstavy All too Human. Bacon, Freud and a Century of Painting Life (Příliš lidské. Bacon, Freud a století malby života) v Tate Britain (patrně inspirovaný anglickým překladem Nietzcheho knihy Human, All too Human) vytyčuje hodně široké téma: člověk a život v malbě. Kurátoři si tím otevřeli nekonečné pole možností, současně se ale také vystavili potenciální kritice, že ‚nesplní zadání‘. Zhruba 100 obrazů od klíčových postav britského malířství 20. století je skvělou přehlídkou pro návštěvníka, který se rozumně rozhodne věnovat tomu, co je k vidění a nebude lamentovat nad poněkud nejasnou koncepcí a nad tím, co na výstavě chybí (z postrádaných malířů je nejčastěji citovaný David Hockney).

Walter Richard Sickert (1860-1942), Nuit d’Été,
c.1906, oil paint on canvas, 50 x 40 cm

Jádrem výstavy je dvojice Lucian Freud a Francis Bacon, pečlivý výběr obrazů z jejich díla umožňuje seznámit se s některými staršími a méně známými, vzácně vystavovanými pracemi vedle děl ikonických. Neméně zajímavé jsou paralely mezi umělci, kteří často společně studovali, později pracovali nedaleko od sebe a udržovali kontakt a přátelské vztahy (Frank Auerbach, Leon Kossoff, Lucian Freud). Dynamika života velkoměsta je také často jejich společným námětem – Londýn je totiž dalším nepsaným, ale jasným kritériem výběru exponátů a osobností.

Francis Bacon (1909-1992), Portrait,
1962, oil paint on canvas, 198 x 141,5 cm. Museum für Gegenwartskunst Siegen. The Lambrecht-Schadeberg Collection/Winners of the Rubens Prize of the City of Siegen.
© The Estate of Francis Bacon. All rights reserved. DACS, London

V úvodu se v náznaku objeví některé zakládající osobnosti britského malířství 20. století, jako například Walter Sickert, Chaim Soutine a Stanley Spencer. Mezi méně známými postavami je poněkud kontroverzně věnovaná velká pozornost temným, expresivním obrazům F. N. Souzy; Michael Andrews je naopak jedním z příjemných, historicky poněkud stranou stojících postav. Dva sály jsou věnované profesorským osobnostem – William Coldstream reprezentuje výtvarnou školu Slade, spojenou mimo jiné s Lucianem Freudem. David Bomberg vedl zcela jiným směrem večerní kurzy na Borough Polytechnice na jihu Londýna a významně ovlivnil třeba tvorbu Auerbacha, Kossoffa a Dorothy Mead. Závěr výstavy je věnován Paule Rego a jejím obrazům ze života rodiny, ve kterých jsou centrem pozornosti ženské postavy. Poslední sál jen v malém náznaku představuje mladší, současné malířky Celiu Paul, Cecily Brown, Jenny Seville a Lynette Yiadom-Boakye.

Bylo by zapotřebí celé série výstav než jen stovky obrazů na to, aby se dané téma dalo seriozně zvládnout a tak adekvátně představit pozoruhodnou kapitolu britského malířství, z které vzešlo i několik silných světových osobností.

Výstava All too Human, která je stěžejní událostí v Tate Britain i na celé léto (v pozdějších měsících roku se přesune do Muzea umění v Budapešti), je nicméně velice atraktivním a cenným příspěvkem do načaté diskuse.

Repro nahoře: Euan Uglow (1932-2000), Georgia, 1973, oil paint on canvas, 83,8 x 111,8 cm. British Council Collection. © The Estate of Euan Uglow