Akram Zaatari – Against Photography. An Annotated History of the Arab Image Foundation

Výstava Akrama Zaatariho Against Photography. An Annotated History of the Arab Image Foundation, kterou připravili kurátoři Hiuwai Chu a Bartomeu Marí, a která probíhala v Museu d’Art Contemporani de Barcelona (MACBA)  od 7. 4. do 25. 9. 2017, se nyní přesunula do K21 Ständehaus v Kunstsammlung Nordrheim-Westfalen v Düsseldorfu, kde je přístupna od 18. 11. 2017 do 25. 2. 2018. O expozici ledacos vypovídá už její samotný název. Fotograf, filmař a kurátor Akram Zaatari (1966, Saida, Libanon, žije a pracuje v Bejrútu) nazval svoji přehlídku Proti fotografii a její podnázev dodává Komentovaná historie Nadace arabského obrazu. Přesto jeho práce je spojená právě s fotografií, je však založena především na studiu a archivování fotografické historie arabského světa. Je to právě on, kdo společně s fotografy Fouadem Elkourym, Walidem Raadem a Samerem Mohdadem zakládali Arab Image Foundation (AIF). Zaatari se zaměřil na poválečnou situaci v Libanonu, hledal investigativní cesty a sledoval jak televize komentuje místní válečné konflikty, pídil se po logice náboženských a národních tradic vzhledem k současnosti a geografickému šíření image zejména v souvislosti se situací na Středním východě. Výstava je autorovým subjektivním zamyšlením nad prací AIF a jejím vývoji. Zveřejňuje zde asi 20 sérií, které zahrnují fotografie, videa, instalace a objekty. Akram Zaatari patří k umělcům, kteří se v 90. letech objevili v Libanonu po skončení patnáct let se táhnoucí občanské války, aby povstali, semkli se a zachycovali vlastní historii lišící se od oficiálních zdrojů, včetně těch líčených cizinci. Akram Zaakari si uvědomuje velký rozdíl mezi realitou, jejím zachycením na fotografii, jejím archivováním a důvodem jejího vzniku. Proto si všímá i takových detailů, jako jsou texty na zadní straně snímku. AIF za dvacet let své existence shromáždila na 600 000 snímků z Blízského východu a severní Afriky. Archiv AIF ukazuje jak na formální, tak technologické, ale i námětové změny, k nimž došlo za posledních 150 let ve fotografii. V této souvislosti dává podnět k přemýšlení nad funkcí fotografie, tedy že je nutné zvažovat její formy jako objektu, vyvolává otázku po vlastnictví sbírek, když jsou například součástí sbírky jen v digitální podobě nebo v ní ani nejsou zastoupeny fyzicky, sleduje problémy jak uchovávat fotografické archivy a zabývá se myšlenkou otisků, míní, že AIF není pouze majitelem dokumentů, ale instituce, která napomáhá k přehodnocení obecně archivace a také zpochybňuje základní definici fotografie. Zároveň se jedná o konflikt institucionálního a uměleckého přístupu k archivování stop určité civilizace, běžného života a sociálního postavení obyvatelstva. Akram Zaatari se narodil v roce 1966 v Sidónu v Libanonu, žije v Bejrútu, v roce 2012 byl vybrán na Documenta 13 a o rok později reprezentoval na Benátském bienále Libanonský pavilon videem Letter to a Refusing Pilot, založeném na statečném příběhu jednoho izraelského pilota, v němž ho zajímá pravda a mýtus příběhu. Zaatari vystudoval architekturu na American University of Beirut, poté se přestěhoval do New Yorku, kde studoval média.

BJ

Print Friendly, PDF & Email
Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
     
  
  
    

O bj

Mgr. Blanka Jiráčková (1950) vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, v roce 1978 ukončila studia na FF UK – obory dějiny umění a etnografie, je kurátorkou a kritikem umění. Pracovala v Náprstkově muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ÚLUVu, v Národní galerii v Praze, SČVU, ČFVU. V letech 1990 – 2015 byla šéfredaktorkou čtrnáctideníku výtvarného umění Ateliér.