Nová expozice v Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg

V Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg, do jejíhož průčelí v roce 2006  nepřehlédnutelně zasáhla Magdalena Jetelová svojí instalací čtyř rudých na šikmo posazených sloupů, je od 20. října 2017 otevřena nová stálá expozice. Úvodním mottem prezentace sbírek je možná trochu otřepaná, ale na druhé straně také nestárnoucí otázka: „Odkud přicházíme, kam jdeme?“, na kterou si odpovědi hledá sám divák, když prochází deseti místnostmi, pokrývajícími uměleckou tvorbu za období uplynulých dvou set let, od romantismu přes modernu do současnosti. Je přiváděn na místa historických událostí do měst jako je například Gdaňsk, Königsberg, Vratislav, Kaliningrad či Praha, v nichž docházelo k uměleckým výměnám a vzájemným inspiracím a kde žila početně silná populace hovořící německým jazykem. Zkoumány jsou proto geografické kontexty na historických územích Slezska, Pomořanska, východního a západního Pruska, Čech, Moravy, Sedmihradska a pobaltských států, kde ekonomicky i kulturně působilo rozhodujícím způsobem zde několik staletí usídlené německé obyvatelstvo. Výstava přináší také úvahu nad výsledky 2. světové války, které pak vedly k odsunům obyvatel německé národnosti z těchto územních celků, čímž došlo k zásahům do zdejšího kulturního života. Návštěvník je zván do krajin, které umělci, jak bylo zvykem na konci 19. a začátku 20. století navštěvovali a kam podnikali studijní cesty. Seznamovali se s místním uměleckým klimatem, kolegy a inspirovali se novými podněty. V případě řezenské sbírky jde zejména o obrazové záznamy z prostředí italské, švýcarské krajiny či o pobřeží Baltu. Vystaveny jsou také doklady o zaměření se do imaginace vnitřního světa, odkud čerpali náměty na vyobrazení fiktivních míst nebo vlastních snových vizí.

Pohled do stálé expozice Kunstforum Ostdeutsche Galerie.
Fotografie: KOG/Peter Ferstl/Regensburg

Samostatná pozornost je věnována například vratislavské Akademii umění a uměleckých řemesel v souvislosti s výtvarnou tvorbou zejména v tzv. zlatých 20. letech 20. století, ještě před působením Bauhausu, kdy se zde pohybovali například Oskar Moll, Alexander Kanoldt, Carlo Mense a Oskar Schlemmer. Hlubší pohled je věnován také spolku Prager Secession, který působil v Praze v letech 1928–1937 a sdružoval německy hovořící výtvarníky pod vedením Maxe Kopfa, spolupracoval a účastnil se akcí v Čechách, ale byl otevřen i zahraniční výměně. Příznivé prostředí tehdejší Prahy bylo ve 30. letech přátelsky otevřené zahraničním kolegům a stalo se azylovým zázemím pro mnoho umělců, kteří odešli z Německa před rostoucím nacismem, jako třeba Oskar Kokoschka. Vedle sebe jsou zde umístěná díla německých, českých, ruských a polských umělců dokládající čilou interakci mezi západem a východem, která přetrvala i časy železné opony. Konfrontována jsou zde též práce Ida Kerkoviuse, Gerharda Richtera, Doroty Nieznalské, Jana Kubíčka, Pavla Mansouroffa a Jiřího Koláře z nadační sbírky Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg Michaela Riese. Dále jsou vystaveny obrazy Maxe Beckmanna, Anselma Kiefera, Maxe Klingera, Oskara Kokoschky, Käthe Kollwitz nebo Maxe Pechsteina. Mnoho z nich nebylo vystaveno delší dobu nebo dokonce vůbec, stálou řezenskou expozici dočasně doplňují zápůjčky z Německa, Česka, Rakouska nebo USA.

Pohled do stálé expozice Kunstforum Ostdeutsche Galerie.
Fotografie: KOG/Peter Ferstl/Regensburg

Ve finále se divák vrací na začátek expozice, do secesního sálu galerie, kde je instalována přehlídka děl držitelů jedné z nejstarších a nejrenomovanějších německých cen udílených v rámci výtvarného umění – Lovis-Corinth-Preis. Z nich jsou zde zastoupeni Katharina Sieverding, Markus Lüpertz a Daniel Spoerri. Ocenění je určeno umělci, jehož život nebo dílo jsou nějak spojeny s oblastí východní Evropy. Pro rok 2018 Lovis-Corinth-Preis obdržel slovenský konceptuální umělec Roman Ondák. Jeho výstava bude v Kunstforum Ostdeutsche Galerie otevřena v květnu příštího roku.

Úvodní fotografie: Pohled do stálé expozice Kunstforum Ostdeutsche Galerie. Fotografie: KOG/Peter Ferstl/Regensburg

Print Friendly, PDF & Email

Kateřina Balarinová

Kateřina Balarinová (1979) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Vedle výkonu právnického povolání působila také jako externí redaktorka časopisu Ateliér a moderátorka v Českém rozhlasu.

Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
  • 19
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

kb

Kateřina Balarinová (1979) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Vedle výkonu právnického povolání působila také jako externí redaktorka časopisu Ateliér a moderátorka v Českém rozhlasu.