Carolee Schneemann Kinetic Painting

Text Blanka Jiráčková

Frankfurt am Main, Museum für Moderne Kunst, 31. 5. – 24. 9. 2017

Americké rebelce performativního umění a feministce Carolee Schneemann (1939) otevřelo Museum für Moderne Kunst ve Frankfurtu nad Mohanem v prostorách MMK1 od 31. 5. do 24. 9. 2017 komplexní retrospektivu, která zachycuje vývoj tvorby za 60 let autorčiny průkopnické a provokativní umělecké činnosti. Hned po studiích na Bard College a poté na University of Illinois se věnovala krajinomalbě a portrétu, avšak záhy začala z pláten gesticky abstrakně pojaté malby sestavovat objekty. Nazývala je “painting constructions” (malované konstrukce) a zkoumala tímto způsobem roli obrazu spojenou nejen s performancí. Natáčela své první experimentální filmové záběry. Její tvorba korespondovala s hnutím Fluxus. Od 60. let se otevřeně věnovala genderu a sexualitě v umění, v performancích používala vlastní obnažené tělo nejen k vyjádření erotiky, ale používala ho i k malbě na plátno. Scheemann již od raných děl zapojovala do malby jednoduché mechanismy, nechala se například zavěsit ze stropu na volně visící provaz s popruhem, do něhož se připoutala a pak vytvářela pohybem těla v prostoru kresbu až tam, kam jí tělo dovolilo natáhnout ruku, a takto vznikaly její první kinetické malby. Přidává k nim fotografii a objekty sestavované z předmětů denní potřeby, později začala pracovat na obrazech i s ohněm. Od roku 1961, kdy začala žít v New Yorku, svoji experimentální činnost a aktivitu ještě znásobila, stala se hybatelkou tehdejší scény, tanec a zvuk se stal součástí mnoha představení, byla členkou Judson Dance Theater. S erotikou těla pracovala až brutálně, samotné tělo nechává intuitivně se pohybovat – je to pro ni způsob vyjádření svobody, ale tělo zároveň vnímá jako samostatné výtvarné médium, jež jí umožňuje dynamicky vyjadřovat rozmanité pocity. Kamerou nátáčí své tělo například v sérii Eye Body: 36 Transformative Actions (1963). Do různých eventů zapojuje fotografii, filmové záběry znásobuje, obraz destruuje, překrývá, trhá, kolážuje ho, rytmizuje a míchá jednotlivé záběry, natáčí krátké šoty svých performančních vystoupení, zapojuje se intenzivně do videoartu, překračuje genderová tabu.

Carolee Schneemann se také do hloubky zabývá dějinami umění, již v mládí ji zaujal Paul Cézanne (napsla o něm knihu), v performanci Roberta Morrise si zahrála Olympii Édouarda Maneta, je znalkyní tvorby Josepha Cornella, s nímž se osobně znala, přednáší o kykladských soškách.

Carolee Schneemann obdržela za celoživotní uměleckou tvorbu na letošním 57. benátském bienále Zlatého lva.

Výstava měla svoji premiéru na přelomu let 2015–2016 v Salcburku v Museum der Moderne Salzburg a z Frankfurtu pokračuje do newyorského MoMA PS1 (22.10. 2017–11. 3. 2018), její kurátorkou je Sabine Breitwieser, ředitelka Museum der Moderne Salzburg.

 

Print Friendly, PDF & Email

Blanka Jiráčková

Mgr. Blanka Jiráčková (1950) vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, v roce 1978 ukončila studia na FF UK – obory dějiny umění a etnografie, je kurátorkou a kritikem umění. Pracovala v Náprstkově muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ÚLUVu, v Národní galerii v Praze, SČVU, ČFVU. V letech 1990 – 2015 byla šéfredaktorkou čtrnáctideníku výtvarného umění Ateliér.

Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
  • 28
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

bj

Mgr. Blanka Jiráčková (1950) vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, v roce 1978 ukončila studia na FF UK – obory dějiny umění a etnografie, je kurátorkou a kritikem umění. Pracovala v Náprstkově muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ÚLUVu, v Národní galerii v Praze, SČVU, ČFVU. V letech 1990 – 2015 byla šéfredaktorkou čtrnáctideníku výtvarného umění Ateliér.