Atlas spontánního umění

Pavel Konečný, Šimon Kadlčák, Atlas spontánního umění. Texty Pavel Konečný, Šimon Kadlčák, Roberta Trapani. Grafická úprava Petr Hrůza, Marcela Vorlíčková. Překlad do angličtiny Lawrence Wells. Artmap, Praha 2016. 271 s., il.

Komorní formát Atlasu spontánního umění spolu s mapičkami a souřadnicemi míst, kde se jednotlivá díla art brut i celé soubory spontánního umění, ale také hlavní galerie a sbírky nacházejí a jejichž součástí jsou kolekce tohoto druhu umělecké tvorby, je těmito sympatickými a charakteristickými znaky předurčen pro aktivní využití na cestách. Jak je pro povahu každého atlasu typické, je samozřejmě i tento bohatě doplněn barevnými ilustracemi a stručným naučným textem, o který se zasloužil především znalec a také sám velký a dlouholetý sběratel spontánního umění Pavel Konečný. Každé heslo začíná přesnou adresou, geografickým popisem, kde se specifické místo nachází, údaje jsou doplněny otvíracími hodinami a pokud je vybíráno vstupné, je zde uveřejněna jeho výše a také webové stránky, jež se váží k popisovanému místu. Následuje zasvěcený text živě popisující památku, který dokládá osobní vztah a znalost památky svého pisatele. Další předností Atlasu spontánního umění, který vydal ArtMap, je jeho souběžný anglický text, který umožňuje zahraničním milovníkům umění autodidaktů navštívit i zapadlá místečka naší republiky. Přínosem je též úvaha francouzské autorky Roberty Trapani, která se zamýšlí nad smyslem uchovávání nestandardních děl a prostředí. Pro ty čtenáře, kteří si chtějí hlouběji přiblížit tuto výtvarnou polohu, je na konci publikace zveřejněn přehled základních pojmů, charakterizujících různé polohy přístupů tvorby samouků vytvářejících tuto specifickou kategorii umění „na okraji“, seznam velkých oficiálních sbírek art brut ve střední Evropě a také výběrová bibliografie literatury k tomuto tématu. Jediná menší výtka k této praktické publikaci se váže k řazení míst, které není ani abecední, ani podle krajů či chronologické dle vzniku děl, zkrátka je nahodilé a nevyzpytatelné, ale to jí nic neubírá na její půvabnosti. Nakonec určité rozostření hranic a chaos k tomuto druhu uměleckých kreací vždy patří.

Blanka Jiráčková

Print Friendly, PDF & Email

Blanka Jiráčková

Mgr. Blanka Jiráčková (1950) vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, v roce 1978 ukončila studia na FF UK – obory dějiny umění a etnografie, je kurátorkou a kritikem umění. Pracovala v Náprstkově muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ÚLUVu, v Národní galerii v Praze, SČVU, ČFVU. V letech 1990 – 2015 byla šéfredaktorkou čtrnáctideníku výtvarného umění Ateliér.

Líbil se Vám? Sdílejte článek s ostatními.
  • 19
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

bj

Mgr. Blanka Jiráčková (1950) vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze, v roce 1978 ukončila studia na FF UK – obory dějiny umění a etnografie, je kurátorkou a kritikem umění. Pracovala v Náprstkově muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ÚLUVu, v Národní galerii v Praze, SČVU, ČFVU. V letech 1990 – 2015 byla šéfredaktorkou čtrnáctideníku výtvarného umění Ateliér.